KDYŽ V LESE SPADNE STROM

(INTRO – ticho, vítr, sbor šeptá)

Když v lese spadne strom

a nikdo neslyší jeho křik

je to pád… nebo jen sen?

Nebo jsme hluší k pravdě věcí?

(SLOKA I)

Během hlídky spadl na jedno

ze strážných mrtvý strom

Tvář pes měl němou, oči prázdné

les mlčel jako hrob

Vyrazil hledat pomoc, sám

ale les ho sevřel tmou

Našel muže, zraněného, bledého

krvácí pod korunou snů

Zpod kmene vyčnívá ruka

teplo mizí v mechu dní

Tento příběh se mezí hlídkovými skupinami

šíří rychleji než stín

(PŘEDREFRÉN)

Kdo slyší volání, když země mlčí

Kdo vidí pravdu, když padá kmen

Jsme svědky… nebo jen viníci

kteří přešli kolem, den za dnem?

(REFRÉN)

Když v lese spadne strom

a nikdo tam nestojí

zní rána v srdci světa

nebo jen v paměti?

Když v lese spadne strom

a krev se vpije do hlíny

ztratíš se… ale ne prý

říká les – říká stín

(guitar solo)

(SLOKA II)

Stráže přichází pozdě

kruh světel řeže tmu

Mrtvý strom, mrtvý muž

a ticho bez soudců

Nikdo neví, kdo nese vinu

vítr jen listy obrací

V hlášeních strohá slova

ale svědomí krvácí

Pes kňučí u paty kmene

jako by chápal víc

Že pád není náhoda

ale výsledek tisíců lhostejných ulic

(MOST – pomalý, sborový)

Kolik stromů musí spadnout

než uslyšíš jejich hlas

Kolik lidí zmizí v lese

než pochopíš, že čas

není dar, ale dluh

který splácíš tichem

(pianino solo)

(REFRÉN)

Když v lese spadne strom

a nikdo tam nestojí

svět se nepřestane točit

jen víc bolí

Když v lese spadne strom

a pravda zůstane stát

jsi ty ten, kdo slyšel

nebo ten, kdo se bál?

(BREAK – instrumentální chaos)

(SLOKA III – šeptaná)

Zraněný hledal pomoc

pomoc našel… pozdě

Les si bere, co mu dáš

i co mu nevezmeš

(ZÁVĚREČNÝ REFRÉN – velký sbor)

Když v lese spadne strom

pamatuj si ten zvuk

Je to varování světa

ne rozsudek, ne vzkaz bez ruk

Když v lese spadne strom

a ty projdeš bez slov

padá v tobě kus lidství

a les si to pamatuje… znovu

(OUTRO – doznívání)

Ztracený… ale ne prý

říká mech… říká strom…

říká ticho.