SEMETRIKA

(cca 4200 znaků | sloky – refrény – most – outro | český text)

---

INTRO (instrumental)

(rychlý nájezd kytar, dvojšlapka, ironický synth hit)

---

SLOKA I

Sedí prdelí na dvou židlích,

tváří se, že drží řád,

jednou dole, jednou nahoře,

hlavně aby měla kam spadnout zas.

Kdysi byla „jedna z nás“,

smích a řeči u kafe,

dneska nosí masku moci

a kouká shora přes brýle jak pes.

Mluví sladce, bodá tiše,

úsměv – nůž, co řeže dech,

každej den mění si tváře

jak tabulky v Excelu bez chyb.

---

REFRÉN

SEMETRIKA! malá paní velkej stůl,

ego roste rychlejc než rozum a půl.

SEMETRIKA! hraje roli, co jí sedí,

nahoře se klaní, dole se tváří, že nevidí.

---

SLOKA II

Říká: „Já to myslím dobře,“

ale slyšíš jen prázdnej zvuk,

rozhodnutí padaj shora,

odpovědnost vždycky o dům dál – kluk.

Jednou kamarád, jednou šéf,

podle toho, kdo se dívá,

když fouká vítr z vedení,

názor se ohne, hned se přepíná.

Papíry v ruce, hlava v mlze,

pravda čeká před dveřma,

kdo se ptá, ten je problém,

kdo mlčí, má klid a program má.

---

REFRÉN

SEMETRIKA! prdel na dvou trůnech,

balancuješ, dokud ti nepraskne kruh pod nohama.

SEMETRIKA! hra na autoritu,

respekt se nekupuje funkcí ani vizitkou.

---

MOST (breakdown – mluvený hlas)

„Já jen plním příkazy.“

„To přišlo shora.“

„Neber si to osobně.“

Ale hlava to sežrala

a srdce zůstalo někde dole

u těch, co makaj.

(krátké ironické kytarové sólo → návrat plné rychlosti)

---

SLOKA III

Moc je droga bez etikety,

stačí trochu a už to leze nahoru,

zapomeneš, odkud jsi přišla,

a myslíš si, že jsi něco víc než nulu.

Ale židle nejsou věčný,

jedna se vždycky zlomí dřív,

a pak zjistíš, že bez lidí dole

nemáš kam spadnout, nemáš s kým žít.

---

ZÁVĚREČNÝ REFRÉN (gradace)

SEMETRIKA! maska padá dolů,

když se světlo rozsvítí bez varování.

SEMETRIKA! funkce není charakter,

a hlava plná moci je nejkratší selhání.

SEMETRIKA!

drž rovnováhu, než bude pozdě!

---

OUTRO

Dvě židle.

Jedna pravda.

A gravitace,

která si nevybírá.

---