KORUNY SNĚHU

INTRO – orchestrální (0:00–0:45)

(Tempo: 60 BPM)

(Smyčce, mužský sbor šeptem, vítr, vzdálené horny)

(pianino solo)

Sníh padá jak ticho z nebe,

hory dýchaj do tmy,

noc má bílé ruce,

a svět se zastaví.

SLOKA I (0:45–1:30)

(Tempo: 80 BPM – pomalý rock, piano + basa)

Pod nohama křupe věčnost,

každej krok je slib,

svahy píšou starý příběh,

co nezmizí, jen spí.

Led se třpytí v očích hor,

jak koruny králů,

zima vládne beze slov,

v bílým ideálu.

PŘEDREFRÉN (1:30–1:50)

(Tempo: 90 BPM – napětí roste)

Nádech studí, srdce hoří,

svět je ostrý jak sklo,

když se rozjedeš dolů,

víš, že tohle je ono.

REFRÉN I (1:50–2:20)

(Tempo: 120 BPM – plná kapela, sbor)

Jsme děti hor a sněhu,

letíme vstříc tmě i dni,

rychlost řeže ticho,

život pálí v krvi.

Bílé království nás volá,

každý pád je vzlet,

na hraně mrazu a odvahy

se učíme žít svět.

SLOKA II (2:20–3:00)

(Tempo: 110 BPM – kytary rytmické)

Lyže zpívaj po ledu,

deska řeže svah,

v zatáčkách se rodí víra,

že strach je jen klam.

Dech se mění v páru snů,

ruce hoří mrazem,

tělo ví, že patří sem,

nahoru i s pádem.

REFRÉN II (3:00–3:30)

(Tempo: 120 BPM – silnější než poprvé)

(violin solo)

Jsme děti hor a sněhu,

v žilách nám teče led,

každej skok je slib,

že se nevzdáme hned.

Bílé království nás zkouší,

kdo má čistý směr,

v tichu hor se rodí síla,

co mění svět i směr.

MOST – OPERÁLNÍ (3:30–4:30)

(Tempo: kolísavé 70 → 100 BPM)

(Sólo zpěv + sbor, dramatická harmonie)

(guitar solo)

Padáš…

a svět se zpomalí…

V jedný vteřině víš všechno,

kdo jsi, kam patříš, proč tu jsi.

Hory neodpouští,

ale učí pravdu znát,

kdo vstane z bílý tmy,

ten se naučil stát.

BREAKDOWN – INSTRUMENTÁLNÍ (4:30–5:00)

(Tempo: 130 BPM)

(Dvojšlap, kytarové běhy, dech)

REFRÉN III – FINÁLNÍ (5:00–5:40)

(Tempo: 130 BPM – maximum, celý sbor)

Jsme děti hor a sněhu,

na hraně nebe stát,

zima je náš učitel,

co nás naučil se bát…

a jít dál!

OUTRO – EPICKÉ (5:40–6:20)

(Tempo: zpomalení na 60 BPM)

(Smyčce, vítr, doznívání)

Až sníh jednou roztaje,

vzpomínky zůstanou psát,

že krása zimy v horách

je odvaha žít… a padat… a vstát.