(Sloka I)
Mlhy se valí nad vinicemi tichými,
slunce hladí zámky v dáli zářícími.
V každém sklepě dřímá tajemství vína,
které zpívá píseň starých časů a stínů.
Cesty kamenité vedou k Novosedlům,
kde vinohrady střeží duši kraje snům.
Listí šeptá příběhy, co zbyly po páních,
po rytířích, co chodili těmito sály.
(Sloka II)
Ve sklepech voní dřevo a staré sudy,
stíny tančí mezi kamennými hradby.
Víno rudé, jak krev starých dob,
neslo pohádky i smutek, co zůstal v strop.
Každá lahev nese příběh vinic,
každý doušek je čas, co se neztratí.
A v Novosedlech večer zní smích,
hostina, kde duše vinic stále bdí.
(Refrén )(epic / symphonic)
Jižní Moravo, země slunce a vinic,
Zámky střeží minulost, sklepy voní vínem.
Novosedly, tvé pole a svahy zpívají dál,
v každé kapce ukrytá legenda, co nezmizí.
Jižní Moravo, zpívej, zpívej s námi,
tvá krása je věčná, tvé srdce svobodné!
(Sloka III)
Vítr nese vůni zralých hroznů,
po cestičkách, kde rytíři kdysi kráčeli.
Zámecké věže hlídají krajinu,
a světlo zapadajícího slunce ji objímá.
Pod vinicemi, v Novosedlech,
staré sudy šeptají staré písně.
A kdo naslouchá, slyší hlas minulosti,
co hovoří o lásce, odvaze a slavnostech.
(Most) (melodic / gothic)
Večer přichází, světla zámků září,
hvězdy se odrážejí v klidných sklepeních.
Víno je rudé, hudba zní z Novosedel,
a srdce kraje bije spolu s našimi sny.
(Refrén) (epic / orchestral)
Jižní Moravo, země slunce a vinic,
Zámky střeží minulost, sklepy voní vínem.
Novosedly, tvé pole a svahy zpívají dál,
v každé kapce ukrytá legenda, co nezmizí.
Jižní Moravo, zpívej, zpívej s námi,
tvá krása je věčná, tvé srdce svobodné!
(Závěr) (epic / symphonic fade)
A když noc zahalí vinice do ticha,
Novosedly hlídají sny všech poutníků.
V každém sklepení, v každém doušku vína,
žije historie, co se nikdy neztrácí.
Jižní Moravo, země snů a příběhů,
tvé vinice, tvé zámky, tvé Novosedly, navždy v srdci.
---