---
[Intro – Orchestra + Choir]
Z mlhy se rodí kroků chlad,
ocel dýchá v rytmu zbraní.
Země mlčí, lesy ví,
že noc má dnes své pány.
---
[Verse I – Low Male Ken Voice]
Černé znaky na zádech,
řád vyšitý z příkazů,
pohled skrytý za sklem tmy,
srdce svázané v rozkazu.
Kroky měří každý dech,
les se krčí, kámen bdí,
když zákon kráčí bez tváře,
pravda zůstává v zemi spát.
---
[Pre-Chorus – Choir]
Kdo chrání, když strach velí?
Kdo stojí, když se svět dělí?
---
[Chorus – Full Choir + Metal]
Mezi zdí a stínem stojí muž,
ruce v prachu, oči plné dnů.
Neuhne, i když padá čas,
pravda není z kovu zbraní hlas.
Mezi řádem a svědomím
se rodí křik, co nelze zlomit tím,
kdo nosí znak,
ale ztratil tvář.
---
[Verse II – Male Ken Voice]
Zdivo pamatuje víc než my,
kolik snů tu bylo zlomeno.
Pot a krev bez jmen a vlajek,
jen ticho, co je odsouzeno.
Nejde o boj, jde o dech,
o právo stát a nezmizet,
když svět si vybírá stranu,
a člověk je jen prostředek.
---
[Bridge – Female Gabe / Choir Whisper]
Síla bez pravdy je prázdná,
pravda bez hlasu krvácí.
Kdo zvedne ruku proti zdi,
ten ví, že možná ztratí vše.
---
[Instrumental Break – Guitar + Orchestra]
(🎸⚔️🎻)
---
[Verse III – Spoken / Growl]
Nejsou tu vítězové,
jen jména vyrytá do ticha.
Uniforma nese váhu světa,
ale svědomí tíží víc.
---
[Final Chorus – Epic Full]
Mezi zdí a stínem stojí muž,
sám proti kolům systému snů.
Ať padne noc, ať přijde den,
pravda přežije každý sen.
Mezi rozkazem a srdcem
je hranice tenká jak dech,
a kdo ji jednou překročí,
už nikdy nebude stejný.
---
[Outro – Choir + Strings]
Les znovu dýchá…
zeď mlčí…
a pravda zůstává stát.
---