Gabriela

(SLOKA I)
Gabriela přichází tiše,
ale nikdy nezůstane bez stopy,
v jejím kroku je jistota
a v pohledu celé obzory.
Není jen sen na okamžik,
není jen obraz v dálce,
je jako vítr před bouří,
co probudí srdce v hloubce.

(SLOKA II)
Gabriela má v hlase světlo,
které zahřeje i v zimě,
když vysloví pár obyčejných vět,
svět najednou zpomalí.
Nenosí kolem sebe drama,
jen klidnou sílu v očích,
a když se usměje do tmy,
noc ustoupí o krok zpět.

(REFRÉN)
Gabrielo, zůstaň blíž,
když se svět zdá být příliš vzdálený,
v tvém nádechu je klid,
který nedá se ničím nahradit.
Gabrielo, když se mě dotkneš,
mizí všechno, co tíží den,
a zůstává jen ticho,
ve kterém se dá znovu věřit.

(SLOKA III)
Gabriela není hvězda,
co svítí jen pro oči,
je spíš plamen, co vydrží
i když vítr zesílí.
Drží se pevně při zemi,
a přesto míří výš,
v jejím tichém odhodlání
je víc než pouhý slib.

(MOST)
Možná si ani neuvědomí,
jak moc dokáže změnit chvíli,
jak z obyčejného dne
udělá něco, co zůstane.
A možná právě v té opravdovosti
je její dar,
protože skutečná láska
nemusí být hlasitá.

(REFRÉN)
Gabrielo, zůstaň blíž…

(OUTRO)
A když se zavře večer
a světla pomalu hasnou,
Gabriela zůstane v srdci
jako jistota, že některé věci trvají.

Romantic emotional ballad, piano and strings, warm male vocal, soft build up, heartfelt chorus