(SLOKA I)
V hlubinách hor, kde hvězdy se třpytí,
žije oheň pradávný, co svět chtěl zničit i chránit.
Tam spí kovárna bohů, v runách ticha ukrytá,
čeká na svého mistra, až povstane znovu brána z mithrilu.
Větry tam hučí jak armády věků,
dlouhé stíny prastarých šelem se vrací.
Zlomky legend hoří v plamenech dračích,
a srdce oceli zvolává jméno posledního kováře.
---
(REFRÉN)
🔥 Rise now, Dragonforge Reborn!
Nech plameny řvát až do korun hor!
Ocel se znovu probouzí, svět se třese pod jejím žárem,
když draci zpívají starou píseň ohně.
⚔️ Dragonforge Reborn!
Zvedni meč nad světlem brzkého rána,
ať planoucí srdce kovárny znovu stvoří zbraně bohů!
---
(SLOKA II)
Na skalách duní kroky poutníků,
co hledají pravdu o časech ztracených v prachu válek.
Mezi troskami věků se probouzí paměť,
duchové mistrů šeptají: „Vezmi kladivo, synu plamene.“
Krev hrdinů proudí v žilách země,
draci rozevírají křídla nad světem.
Jeden z nich, zářící rudým ohněm,
sestupuje z nebes a volá tvé jméno jako proroctví.
---
(REFRÉN)
🔥 Rise now, Dragonforge Reborn!
Nech bouře hřmít a plamen stoupat vzhůru!
V propasti se rodí nové světlo, když ocel a magie se spojí,
a starý oheň roztaví řetězy věků.
⚔️ Dragonforge Reborn!
Ať hrom tvého úderu probudí svět!
Tvůj meč má sílu draků a hlas dávných bohů!
---
(MOST)
Hory se lámou pod tíhou tvé vůle,
skály pukají, runy září jako slunce.
Dračí dech zaplaví kovárnu žárem,
a kov se mění v světlo — zrození legendy!
Ocel zpívá, ohně vyjí, svět se otřásá,
a síla magie proudí skrze tebe.
Jsi poslední mistr, jehož jméno bude psáno
na prapory nového úsvitu.
---
(FINÁLNÍ REFÉN)
🔥 Dragonforge Reborn!
Kováři světla, zvedni meč do nebe!
Tisíce hlasů zpívá s tebou, jak draci stoupají nad hory.
⚔️ Dragonforge Reborn!
Tvůj úder stvoří novou éru věků,
když brány ohně otevřou cestu bohům!
---