Šmoulové silnic

(INTRO)

Motor funí, noc je zlá

mráz se kouše do skla

dva šmoulové v kabině bdí

jeden bručí, druhej se smějí

(SLOKA 1)

Karel mrzout, bradu v šále

„Zase zima, to je v háji!“

ruce zkřehlý, nálada taky

na Německo má jen nadávky

Romek vedle – úsměv širší než dálnice

„Klid, Karle, ber to sportovně přece!“

píská si, bubnuje do palubky

jak by byl na výletě, ne v dodávce

(REFRÉN)

Šmoulové mrznou, ale jedou dál

Karel nadává, Romek se smál

noc je dlouhá, asfalt zlý

jeden bručí, druhej žije sny

Šmoulové mrznou, smích je štít

Romek se řehtá, Karel chce klid

dva světy v jedný kabině

a přesto jedou společně

(SLOKA 2)

Karel brumlá: „Zase zácpa,

kdybych byl doma, mám klid a kapra“

topí to málo, kafe studí

„Romek mlč, nebo mě trefí šlak, ty lůdi“

Romek se řeže smíchy v půli věty

„Ty bys bručel i na slunci v létě!“

vypráví historku z pumpy u Kielu

jak si spletl řidiče s plyšovým psem u mobilu

(REFRÉN)

Šmoulové mrznou, ale jedou dál

Karel je mrzout, Romek je král

kilometry mizí jak sníh

jeden se mračí, druhej má smích

Šmoulové mrznou, smích je štít

i když to Karla umí pěkně štít

bez Romeka by noc byla zlá

i když to Karel nikdy nepřizná

(MOST)

A když přijde ticho, hluboký mráz

Karel se dívá, Romek ztiší hlas

pod brumláním je starej strach

že bez parťáka by zůstal sám

Romek jen mrkne: „Hele, jedeme dál“

Karel zavrčí… ale plyn přidal

mrzout i šašek, dva póly světa

co drží spolu, když noc je prokletá

(REFRÉN – ZÁVĚREČNÝ)

Šmoulové mrznou, ale jedou dál

Karel bručí, Romek se smál

Německo spí, silnice ví

že tyhle dva nic nezlomí

Šmoulové mrznou, smích je štít

i mrzout musí občas žít

až motor ztichne, dáme si čaj

Romek se směje… Karel řekne: „No… snad.“

(OUTRO)

Motor utichá, noc už ví

že mrzout i šprýmař dojeli živí 🚛❄️