Strachotínská pohoda

---

INTRO (Hammond + kytarový riff)

(Hammond táhne dlouhý tón, kytara odpoví riffem)

Jo… Morava dneska dýchá rock’n’roll…

---

SLOKA I

Ve Strachotíně pod Pálavou,

kde víno zraje potichu,

je sklípek, co má duši svou,

a chlapa, co ví, proč tu je.

Libor má smích jak starej blues,

ruce od práce, srdce z tónů,

když otevře sud a pustí zvuk,

čas se zastaví u stolů.

---

SLOKA II

Je vinař tělem i hlavou,

ale na pivko skočí rád,

není svatej, není pán,

je kamarád, co má rád řád…

a hlavně lidi, hudbu, smích,

dlouhý noci, silný refrén,

když Deep Purple hrajou nahlas,

jsme doma — není co řešit jen.

---

REFRÉN

Ve Strachotínským sklípku hraje rock,

Hammond hoří, noc má proud.

Víno teče, kytara mluví,

každej tón má váhu slov.

Ve Strachotínským sklípku žije blues,

přátel víc než prázdnej stůl.

Tady nejsi host — jsi doma,

tady hudba nikdy nezmizí v tmě.

---

SLOKA III

Ubytování, co nemá strop,

jen pohodu, klid a směr,

na Moravě těžko hledat víc,

než teplo, smích a večer plnej her.

Kamarádi kolem, sklenky zní,

basová linka žene krev,

někdo zpívá, někdo jen kývne hlavou,

ale každej ví, že je mu hej.

---

INSTRUMENTÁLNÍ BREAK

(Hammond sólo – Jon Lord style)

(Kytarové blues sólo – pomalý bendy)

---

SLOKA IV

Gary Moore už nahoře hraje dál,

ale kdyby měl kam se vrátit,

seděl by tady, dal si sklenku,

a nechal kytaru vyprávět.

Posmrtnej život má svůj klid,

když víno chutná a tón je pravej,

Strachotínskej sklípek by znal hned,

řekl by: „Yeah… tady bych hrál.“

---

REFRÉN II

Ve Strachotínským sklípku hraje rock,

starý desky, novej den.

Deep Purple zní jak modlitba,

co spojuje každej sen.

Ve Strachotínským sklípku má blues tvář,

přátelství, co něco váží.

Libor ví, jak se má žít —

hudba, víno, žádný lži.

---

BRIDGE (Zpomalí – jen basa a zpěv)

Není to o luxusu ani o cenách,

je to o lidech, co sedí tu dnes.

O chvílích, co nikam neutíkaj,

o tónech, co říkaj: zůstaň ještě dnes.

---

ZÁVĚREČNÝ REFREN (Všichni)

Ve Strachotínským sklípku zůstává čas,

rock’n’roll má tady hlas.

Kdo jednou přijde, vrátí se zas,

protože ví, že tohle má smysl.

Víno, pivo, hudba, smích —

život hraje správnej mix.

Libor, kamarád, co má srdce blues,

ve Strachotíně…

rock nikdy nekončí.

---