(intro)
Moře si pamatuje víc než králové
víc než zákon víc než kříž
v jeho hloubce leží jména
která už nikdo nevysloví nahlas
(sloka)
Narodili se bez půdy pod nohama
bez práva bez pečeti
jen vítr znal jejich křestní jména
a sůl jim spálila ruce
Každý útěk měl cenu
každá noc měla dluh
a první krev na palubě
zpečetila jejich kruh
(sloka)
Když se na obzoru zlomil den
a plachty zčernaly
modlitby se měnily v ticho
a lodě zpomalily dech
Vlajky s lebkou a zkříženou kostí
nebyly hrozba byly rozsudek
kdo je spatřil ten věděl
že návrat není možnost
(refrén)
Moře beze jména
neptá se odkud jsi
bere si tě celého
a už tě nevrátí
Moře beze jména
je soud i zpověď
svoboda má cenu krve
a nikdo ji neodpouští
(sloka)
Oheň v očích mužů bez domova
řád psaný čepelí
na palubě si byli rovni
smrt byla spravedlivá
Zlato nikdy nebylo cílem
bylo jen důkazem cesty
a čím víc vážilo v truhle
tím hlouběji táhlo ke dnu
(refrén)
Moře beze jména
pamatuje křik
když se zlato změnilo
v olověný hřích
Moře beze jména
nezná krále ni pány
jen vlny co smývají
poslední stopy zrady
(most)
A v noci když vítr utichne
slyšíš kroky po prknech
nepatří živým
ani mrtvým
Jsou to ti co šli až na hranu
a ještě o krok dál
svoboda jim byla světlem
které je nakonec spálí
(refrén)
Moře beze jména
otevírá chřtán
bere si legendy
a plivne jen mýtus a klam
Moře beze jména
zpívá bez slov
kdo mu dal duši
už nikdy nebude sám
(outro)
Moře beze jména
je jejich hrob i chrám
svoboda bez břehů
má vždy stejný plán
A dokud budou lodě plout
a vítr ponese sůl
pirát nikdy nezmizí
jen změní vlnu a směr