ŠEPOT MĚSTA

(hluboký sbor, pomalé smyčce)

Ó…

Jsem město z kamene a krve

Ó…

Jsem Kolín, dítě Labe a času

Ó…

Pamatuji víc, než lidé unesou

(AKT I – ZROZENÍ U ŘEKY)

(sloka – vypravěč)

Z vody jsem vstal, když svět byl mladý

když břeh byl jen bláto a sen

řeka mi dala jméno i směr

a já jí dal kámen a tvar

Kupci, poutníci, cizinci

přinesli hlasy i hřích

na křižovatce cest a osudů

se učil žít můj dech

(sbor)

Labe plyne, Labe zná

co bylo, co přijde zas

město roste z ticha země

a čas mu dává hlas

(AKT II – KORUNA A KATEDRÁLA)

(sloka – mužský sólový hlas)

Zvedl se chrám ke kamennému nebi

Bartoloměj strážcem bran

věže se staly prsty města

ukazujícími k výšinám

Když král psal zákon do prachu cest

a váhy měly svou čest

Kolín byl víc než jen tržiště

byl slib, co neměl lest

(refrén – plný sbor)

Kolín!

Město mezi řekou a nebem

mezi mečem a právem

Kolín!

Tvůj kámen nese rozhodnutí

která změnila řád

Dokud stojí chrám a mosty

a Labe zná svůj běh

město neztratí svou tvář

ani v ohni, ani v tmě

(AKT III – OHEŇ, VÁLKA, TICHO)

(sloka – temná)

Viděl jsem prapory i popel

viděl jsem strach v očích zdí

když válka brala jména

a pravda ztrácela štít

Domy hořely bez hlasu

a zvony mlčely v prach

ale pod popelem žilo semeno

které neznalo strach

(most – šeptaný sbor)

Padnout není konec

konec je zapomenout

město žije v paměti

dokud má kdo vyslovit jeho jméno

(AKT IV – PRŮMYSL, PÁRA A KREV PRÁCE)

(sloka – rytmická, industriální nádech)

Z komínů stoupal nový čas

železo psalo děj

ruce byly špinavé

ale hlava nesla směr

Kolín se změnil v tepnu

která živila kraj

ne mečem, ale prací

se rodil nový král

(refrén – variace, ženský sbor nahoře)

Kolín!

Město potu a vytrvalosti

kde den měl váhu let

Kolín!

Z hluku strojů zněla píseň

že smysl má i svět

A když se duše láme

a síly dochází

město stojí dál

a mlčky tě ochrání

(AKT V – PÁD A ZNOVUZROZENÍ)

(sloka – pomalá, bolestná)

Přišly dny bez barvy

a slova bez nadějí

pravda se šeptala potichu

aby přežila v lidech

Ale Kolín se nezlomil

jen čekal na svůj čas

jako řeka pod ledem

která ví, že přijde zas

(guitar solo – temné, pomalé)

(violin solo – lament města)

(piano solo – ticho před světlem)

(AKT VI – DNES A ZÍTRA)

(sloka – návrat síly)

Dnes stojím znovu na břehu

a dívám se vpřed

nejsem bez jizev

ale pořád jsem zde

Město nejsou jen domy

město je paměť a dech

a dokud ve mně kráčí lidé

nejsem jen stínem v zdech

(FINÁLNÍ REFRÉN – OPERA, PLNÁ GRADACE)

(sbor -orchestr - kytary)

Kolín!

Město mezi řekou a osudem

mezi včera a dnes

Kolín!

Tvůj příběh není uzavřen

dokud zní lidský hlas

Z kamene, potu a víry

jsi znovu povstal z ran

a dokud plyne Labe dál

ty budeš stát

(EPILOG – HLAS ŘEKY)

(tichý sbor)

Ó…

Řeka nese paměť měst

Ó…

A města nesou lidi

Ó…

Kolín žije